Ekologickým farmářům nic neprojde. Jaké jsou nejčastější prohřešky, ukazují výsledky kontrol
Praha, 6. října 2016 – Poptávka po biopotravinách v Česku rok od roku roste, třetina Čechů je nakupuje alespoň několikrát za měsíc, zatímco před šesti lety to byla pouze čtvrtina populace. Přibývá také farmářů, kteří hospodaří v systému ekologického zemědělství. Vyprodukované biopotraviny jsou velmi kvalitní a jejich producenti podléhají přísným kontrolám, jak ukazuje na příkladech z praxe Iva Vrkočová ze společnosti Bureau Veritas. Ta patří v Česku mezi čtyři organizace s oprávněním pro kontrolu a certifikaci v ekologickém zemědělství.
Pár utrousených kapek z traktoru vyřadí půdu se systému bio
Produkce v režimu bio je nejvíce kontrolovaný systém v oblasti potravin. „Například přejedete traktorem určeným na chemický postřik půdu, která je v režimu bio. I sebemenší kontaminace pozemku chemickou látkou, i kdyby šlo o pár kapek, stačí k tomu, že je tato plocha vyřazena z ekologického statutu. Produkty pěstované na takové půdě se pak nesmí po jasně definovanou dobu označovat jako bio,“ popisuje vedoucí oddělení zemědělsko-potravinářských komodit Iva Vrkočová z Bureau Veritas.
Jeden kus konvenčního skotu „pokazí“ celé bio-stádo
Ve své praxi se setkala také s případem, kdy si ekologický zemědělec pořídil o jeden kus „konvenčního skotu“ navíc do svého stáda. Okamžitě musel řešit nápravná opatření, celému stádu se prodloužilo přechodné období. To znamená, že i v takovém případě nesmí být maso po vymezenou dobu označováno jako certifikovaný bio výrobek. „Dohlížíme na celý výrobní proces a máme možnost záchytu rizikových zemědělců, kde evidentně hrozí nedodržování předpisů nebo velmi obtížné dodržování. Farmářům hrozí ze zákona sankce až do výše 1 milionu korun,“ říká Iva Vrkočová.
Počet biofarem stoupl více než čtyřnásobně
Ke konci roku 2014 hospodařilo ekologicky 3 866 ekofarem na celkové výměře 494 tisíc hektarů, což představuje 11,7% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu. Za posledních deset let vzrostla výměra téměř dvojnásobně z původních 263 tisíc hektarů (nárůst v průměru o 6,5% ročně) a počet farem stoupl více jak čtyřnásobně. Největší oblibě se těší u ekozemědělců chov ovcí a koz, ekologicky je chováno 45 % ovcí a 37 % koz. Naproti tomu podíl ekologicky chované drůbeže na celkovém biochovu je zanedbatelný, dosahuje 0,2 %, podíl prasat je 0,1 %. Vyplývá to z údajů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016 – 2020.
